Synchronicitní průvodce po Lipnici

06.10.2022 16:08

Poprvé jsem v Lipnici nad Sázavou, v malém městečku, na nějž po staletí shlíží mohutný hrad, stanul v roce 2018, když jsem sem došel pěšky z obce Okrouhlice a mířil do Světlé nad Sázavou. A už tehdy mi učarovala. Nejen svou malebnou polohou v lůně zalesněných kopců, ale i jakýmsi geniem loci. Prohlídka majestátního hradu pak byla jen pověstnou třešničkou na dortu.

O rok později jsem se sem vypravil na podzim. Tehdy jsem opět navštívil hrad a také jsem si udělal tour kolem zdejších zatopených kamenolomů, v nichž se nachází Národní památník odposlechu – který tvoří trojice reliéfů vytesaná do jejich stěn. No, a když jsem stanul u Prostředního rybníka a pohlédl jsem přes něj na Lipnici, došlo mi, že by to byla skvělá lokace pro nějaký temný thriller.

Stalo se. V březnu 2020, na začátku coronavirové krize, jsem začal psát Synchronicitu. Román vyšel v květnu letošního roku u malého žánrového nakladatelství Carcosa. Vyskytuje se v něm řada lokalit nacházejících se nejen v Lipnici, ale i v jejím okolí, a já jsem se vás rozhodl jimi provést.

Vítejte v synchronicitním průvodci po Lipnici!

Celý okruh měří devět kilometrů (mapové podklady: mapy.cz)

Vzhůru k tajemným lomům!

Okruh, který měří devět kilometrů (pokud se rozhodnete si ho prodloužit o výlet k Vlčímu hrdlu a k rybníku Kamenná trouba, případně ke skalní formaci Pyramida, připočítejte si dalších pět) začíná na lipnickém náměstíčku. Pokud vás do Lipnice doveze autobus, vyplivne vás právě zde, pokud raději přijedete motorizovaným pomocníkem, dá se tu zaparkovat. A pokud by snad bylo plno, pod hradem je další parkoviště.

První úsek (mapové podklady: mapy.cz)

Odtud se vypravíte po modré turistické stezce (zpočátku výletu se jí budete striktně držet) vedoucí kolem hradu. Doporučuji překonat nutkání dopřát si jeho návštěvu. Záměrně jsem jej ponechal až na závěr jako onu pověstnou třešničku.

Kolem lipnického hradu v zimě - nepřipomíná vám ten obrázek něco?

Když odoláte, dospějete ke zdejší základní škole, která sídlí v budově bývalého Trauttmansdorffského zámku, tedy přesně tam, kde se nacházela i Hauptschule (hlavní škola), v níž za protektorátu vyučoval kantor František Niederle, hlavní hrdina Synchronicity.

Lipnická základka

Dál se budete držet modré, minete budovu bývalé ozdravovny Škodových závodů v Plzni, která měla za války sloužit coby léčebna pro raněné piloty Luftwaffe, a to už se ocitnete vně Lipnice. Budete se držet silničky až do chvíle, než dorazíte ke dvěma usedlostem, co mají název „Pod Lipnicí“. Zde se do lesa noří dvě turistické trasy. Žlutá, přicházející od Vilémovce, pokračuje do Radostovic a dále k Sázavě, modrá, po níž jste přišli, vede do Světlé nad Sázavou. Budete po ní dále pokračovat do lesa (mezi stromy si můžete povšimnou řady balvanů), až dojdete k turistickému rozcestníku U Svatého Jana, kde se na modrou napojuje naučná stezka Jana Zrzavého. 

Silnice vedoucí  do Vilémovce

Les blízko rozcestníku u Svatého Jana

Nyní se nacházíte přímo pod Radostovickým kopcem, kde proběhlo finále Synchronicity. Pokračujete ještě dalších dvě stě metrů po modré a pak sejdete na neoznačenou pěšinu, po níž po nějakých pěti stech metrech dojdete k lomu číslo pět (anebo k Pětce, jak se mu také říká).

Lom číslo pět v zimě...

... a v létě

Pětka je velice malebná a také opuštěná, zažil jsem ji tak v zimě i v létě. Možná i kvůli tomu, že se přeci jenom nachází nejdál od Lipnice a většina lidí směřuje k Národnímu památníku odposlechu, případně k velkému lomu číslo tři. Já bych však řekl, že je Pětka malebnější. Navíc zde narazíte na stopy po bývalém důlním zázemí. Když obejdete lom, najdete tu kantýnu pro kameníky a kancelář předáka (pokud jsem stavby ve své představivosti správně identifikoval... :-D) společně s jakousi „strážní věží“. Přestože jsou okna kantýny zatlučená pytlovinou, můžete nahlédnout dovnitř v místech, kde látka nedoléhá k zárubni oken – pokud tedy máte odvahu. Já ji neměl. Navíc mě odradil odporný puch, který se odtud linul. Ani tisíc Azuritů by nevypralo tu vůni... :-D

Ruiny u lomu číslo pět

Je to opravdu atmosférické místo...

Když pomrknu směrem k Synchronicitě, tak právě v Pětce se nacházel jeskyní úkryt Židovky, již se snaží vypátrat lipničtí sympatizanti s nacisty.

Od Pětky k Národnímu památníku odposlechu

Po prohlídce lomu číslo pět máte dvě možnosti, jak pokračovat. Pokud jste na místě pozdě na podzim, v zimě či brzy na jaře, můžete vystoupat po pěšině přímo na Radostovický kopec.

Druhý úsek (mapové podklady: mapy.cz)

V období kolem léta však jeho návštěvu nedoporučuji, protože stezka není udržovaná, krom padlých stromů narazíte na neproniknutelnou hradbu ostružin a kopřiv. Nejlepší je tedy zamířit po stezce kolem důlního zázemí lomu číslo pět a poté se dát první odbočkou vlevo. V té chvíli budete jen těsně míjet další lom, který se jmenuje Hranice.

Na Radostovickém kopci

V jeho okolí narazíte na cedule SOUKROMÝ POZEMEK, takže bacha. :-D Na Bookingu jsem dokonce zjistil, že si tam lze pronajmout nějakou chatku, takže kdybyste toužili zašít se někam, kde vás nikdo nenajde (třeba pokud jste hledaný zločinec... :-D), je lom Hranice příhodné místo...

Zpátky k trase. Jakmile projdeme kolem Hranice, narazíte na krásnou stezku, vinoucí se lesem. Je značená, právě jste vstoupili na žlutou turistickou trasu. Pokud byste se po ní dali doprava, dovedla by vás do Radostovic. Vy se ale dáte do leva, zpátky k Lipnici. Můžete si zde užít krásného otevřeného lesa a posedět si na kládách určených k odvozu, jako jsem to udělal já, když jsem tam byl v létě. Je to ideální místo na pořádnou svačinu.

Na žluté turistické pod Radostovickým kopcem

Pokud pohlédnete nalevo od vás, tak zjistíte, že se tam terén poměrně dost zvedá, možná spatříte vysoko v lese i nějaké to auto. To vám právě kyne na pozdrav lom číslo čtyři. Tedy ten lom, na jehož dně přišel k úhoně nebohý strážmistr Fuchs a v jehož vrátnici se později ukrýval František Niederle s německým teoretickým fyzikem Klausem von Leibnitzem.  Pokud jste na trase během zimy (anebo máte k dispozici mačetu, případně jste majiteli dobrodružného ducha :-D) a využili jste modře naznačenou zkratku přes Radostovický kopec (viz mapka dvě), pak budete těsně míjet onu vrátnici, zmiňovanou v Synchronicitě. A ano, dokonce dojde i na závoru...

Vrátnice u lomu číslo čtyři

Ale zpátky ke žluté turistické trase. Od bodu, kde jste se na ni pod lomem Hranice napojili, po ní ujdete asi kilometr, než budete odbočovat vpravo. V té chvíli už spatříte i terén zvedající se k lomu číslo tři. Po chvíli se dáte ještě jednou doprava na betonovku a to už vám svou náruč otevírá zmiňovaná Trojka.

Lom číslo tři

Lom číslo tři z výšky

Můžete si zde posedět a zaplavat, někteří odvážní zde dokonce skáčou ze skal do vody, ale to moc nedoporučuju. Jakmile lom obejdete, nabídne se vám možnost zacházky. Pokud se dáte po stezce doleva kolem lomu (na mapce číslo tři modře značeno), brzy nad něj vyšplháte a nabídne se vám na něj pohled z výšky. Když budete pokračovat nadále tímto směrem (po hřebeni), dojdete postupně až k vrcholu Holého vrchu, kde se nachází skalní útvar známý jako Pyramida. Právě sem chodil na pravidelné procházky František Niederle poté, co jeho žáčkům skončilo vyučování.

Třetí úsek (mapové podklady: mapy.cz)

Na mapách stezku vedoucí k vrcholu nenajdete, ale existuje, věřte mi. Určitě zacházkou na něj neprohloupíte, je to příjemné a díky skalám a spadanému listí velice fotogenické místo. Z vrcholu Holého vrchu (krásné slovní spojení... :-D) můžete buď kamikadze způsobem (terén je totiž dosti prudký) sestoupit k Lipnici, anebo se vrátit zpátky ve vlastních stopách k lomu číslo tři (což doporučuju).

Na Holém vrchu

Následně budete pokračovat po stezce vedoucí vpravo (čeká vás tu menší sešup). Po chvíli narazíte na další „strážní věž“ (alespoň tak jim říkám...), utopenou v lese po vaší levici. Je obohacená o slovo v němčině nad zárubní dveří (když jsem to viděl poprvé, tak bylo to něco pro mou představivost... :-D). Od „strážní věže“ budete pokračovat kamenitým terénem až k lomu číslo dvě (stále dolů). Zde narazíte na turistické davy, které obcházejí Národní památník odposlechu – ve Dvojce se totiž skrývají ústa.

"Strážní věž" u lomu číslo tři

Nápis nade dveřmi

Stezka se vine kamenitým terénem

V zimě je to tu vskutku působivé

Jakmile se na vyšpulené rty s perlou uvnitř vynadíváte, můžete se vydat k lomu číslo jedna, kde se nachází ucho. Od ucha sestoupíte k silnici, vedoucí z Dolního města do Lipnice. Přejdete ji a pokračujete po naučné stezce vedoucí kolem rybníků Váha, Metelka a Prostřední.

Lom číslo dva - Národní památní odposlechu, Ústa pravdy

Lom číslo jedna - Národní památní odposlechu, Bretschneiderovo ucho

Právě zde se vám nabídne krásný pohled na lipnický hrad, který si můžete vyfotografovat přes vodu. Zároveň v té chvíli budete stát na místě, kde mě napadlo, že bych mohl napsat temný thriller, odehrávající se v Lipnici.

Pohled přes rybník zvaný Prostřední v zimě...

... a na podzim

Kousek za Prostředním zahnete na zeleně značenou turistickou stezku, z které se můžete odpojit a prozkoumat poslední z lomů, který je využit coby Národní památník odposlechu, Hřeben I. Zde naleznete „Zlatý voči.“

Lom Hřeben I. - Národní památník odposlechu, Zlatý voči

Vlčí hrdlo, Bílá věž a třešnička na dortu

Od Hřebenu I. budete pokračovat dál po zelené, až se vynoříte z lesa na příjemnou louku, nad níž se vyjímá blízká silueta lipnického hradu – doporučuji k focení.

Lipnice od Modrého kříže

Dojdete až k „Modrému kříži“, u nějž opustíte turistickou stezku a dáte se doprava. Po necelých tři sta metrech dorazíte k silnici, vedoucí z Lipnice na Řečici. Po vaší pravé ruce se pak nachází vrch Vlčí hrdlo, který v Synchronicitě sehrál také svou úlohu. Jednak tu František Niederle hledal zdejšího lékař, doktora Suchého, a jednak tu později, když napadl sníh, pátral s lipnickými muži po sedláku z nedaleké usedlosti Malířovna.

Vrch Vlčí hrdlo

Na Vlčím hrdle

Zde vám nabídnu možnost další zacházky (pokud tedy ještě máte sílu... :-D). Můžete po silnici dojít přímo k Vlčímu hrdlu a po pozvolna stoupající stezce na něj vystoupat (nic zásadního k vidění tam ale není, na žádného werewolfa tam bohužel nenarazíte), případně můžete sejít až ke krásnému rybníku Kamenná trouba, kde můžete posedět. Přitéká do něj Pstružný potok, někde v jeho okolí se během třicetileté války odehrál fiktivní útok Švédů na mladou lipnickou dívku.

Rybník Kamenná trouba

Ať už půjdete k Vlčímu hrdlu a Kamenné troubě či ne, dalším vaším cílem je samotná Lipnice. Půjdete po silničce směrem k ní a těsně před místním hřbitovem zahnete doprava. Cesta vás povede chatovou osadou přímo k Bílé věži, předsunutému opevnění zdejšího hradu, které bylo za třicetileté války vyhozeno do vzduchu Švédy, ustupujícími před císařskou armádou.

Bílá věž v zimě

A na jaře

Tohle místo je pro děj Synchronicity skutečně důležité. Protože ve skalách kousek odsud učinili 16. března 1943 místní chlapci hrůzný objev. Abych citoval zdejší kroniku:

„16. III. našly děti na „Bílé věži“ ve skalách v papírové krabičce mrtvolku asi 6ti-měsíčíního nedošeného chlapce. Kriminální policie ihned pátrala po pachateli.“ 

A právě tento zápis v místní kronice určil směr, jakým se můj temný thriller bude ubírat.

Skály za Bílou věží

Po průzkumu Bílé věže a jejího okolí, případně návštěvě zdejšího hřbitůvku, kde se nachází hrob slavného českého literáta Jaroslava Haška, doporučuji navštívit zdejší hospodu U České koruny. Sice tam jsou hradní ceny, ale zdejší Haškův guláš s bramboráčky a Haškův ležák stojí skutečně za to. Úplně nejlepší byla lednová návštěva (měl jsem právě za sebou tour po zasněžených lomech). Bylo úžasné rozmrzat v řádně vytopeném lokále (kde se poctivě topí v kamnech), poslouchat zvuk praskajícího dřeva a vydatně se u toho ládovat.

Haškův guláš a Haškův ležák

Jakmile naplníte svá břicha a vše dobře zalijete, zbývá vám poslední část výpravy, ona pověstná třešnička na dortu – tou je návštěva zdejšího hradu.

Státní hrad Lipnice nad Sázavou

Aktuálně (tedy k 5.10.2022) se vstupné pohybuje ve výši 150 Kč v základní kategorii a 120 Kč ve snížené (důchodci, mládež), děti do 17 let ho mají dokonce za šedesát. Hrad Lipnice je specifický tím, že zde neprobíhají prohlídky s průvodcem, vše si proběhnete s mapkou v ruce. Ale že je co probíhat!

Na lipnickém nádvoří

Osobně (za Synchronicitu) doporučuji navštívit kapli sv. Vavřince, která je unikátní tím, že se de facto skládá ze dvou částí – gotické a barokní. Také se zde natáčela česká verze Drákuly a hrdina Synchronicity, František Niederle, se zde setkal s protektorátním fantómem známým jako Pérák.

Barokní část kaple sv. Vavřince

Kaple sv. Vavřince z výšky

Dále doporučuji k prohlídce zříceninu Velké věže, Thurnovský palác a Švédské žaláře – i v těchto místech se František při své návštěvě hradu pohybuje. Pak už nezbývá nic jiného než Lipnici zamávat.

Švédské žaláře

Thurnovský palác a věž Samson (vpravo)

Pokud výletu dáte šanci, tak doufám, že se vám bude líbit a že si ho užijete.

Synchronicitě a Lipnici zdar! :-)