Novinky, novinky, novinky
V mé literární tvorbě se toho za poslední dobu událo poměrně dost, takže jsem se rozhodl hodit na web malý souhrn, pokud bažíte po žhavých novinkách, pak sledujte můj autorský facebookový profil. :-)
Nejpodstatnější informací je, že jsem zaslal předfinální verzi závěrečné Vesmírné asociace, Třpytu strangeletu, na omrknutí do Brokilonu. Kniha se už objevila v jeho edičním plánu s datem vydání rok 2020, nicméně mě i nakladatele na ní čeká ještě dost práce, takže je (i s přihlédnutím k aktuální situaci) otázka, zdali se to podaří úspěšně zrealizovat. Nicméně bych byl moc rád. :-)
Na speciální asociační facebookové stránce jsem aktuálně rozjel sérii minipovídek, odehrávajících se během převratné mise Eridanu, první lodi, která byla schopná cestovat hyperprostorovými koridory, vypravěčem samozřejmě není nikdo jiný než Gerard le Comp. Mým cílem není pokrýt celou dvouletou misi a všechny peripetie, co se během ní posádce udály (to by mě stálo spoustu práce, takže bych nestíhal psát nic jiného a de facto by to vydalo na samostatný román, možná na dva, anebo na tři… :-D ), ale doplnit pár bílých míst ve fikčním světě Vesmírné asociace a trochu vás navnadit na Třpyt strangeletu, protože mise Eridanu měla s událostmi románů společného víc, než možná tušíte. Takže vždy, když budu mít nápad, čas a vydrží mi elán, tak něco přidám (teď aktuálně je toho času trochu víc). A uvidíme, kam až se s Eridanem dostaneme… :-)
Také pracuju na nové knize. Ne, nejmenuje se „Láska za časů koronaviru“. I přesto bych vám ji chtěl trochu představit. :-)
V roce 2019 jsem dost často zajížděl do čarokrásné Lipnice nad Sázavou, což je malé město na Havlíčkobrodsku. Ze všeho nejvíc mě zaujal zdejší majestátní hrad, ale úžasné je i okolí sestávající z hlubokých lesů a kamenolomů (u jednoho z nich, kde se nachází plastika „Ústa pravdy“, jsem vyfocený). Čím dál víc se mi dostávalo pod kůži a já si řekl, že by to byla skvělá lokalita pro nějaký temný mysteriózní thriller, který by se odehrával v současnosti. V únoru jsem byl hotový se synopsí děje a dal jsem se směle do díla. Kvůli jedné konkrétní scéně jsem potřeboval trochu nahlédnout do dějin Lipnice, nápomocna mi k tomu byla zdejší kronika. A ten okamžik změnil všechno. Narazil jsem v ní totiž na jeden konkrétní zápis, při jehož čtení jsem si řekl: „Hergot, na tomhle by se dala vystavět super kniha.“ Chvíli jsem váhal, jestli do toho jít anebo ne (protože nový námět by byl poněkud náročnější na reálie než původní), ale nadšení nakonec převážilo a já se do toho vrhl po hlavě. Zahodil jsem původní námět a těch pár stran, co jsem už napsal (což jsem asi udělal poprvé v životě), a vrhl se na utváření temného mysteriózního thrilleru, který se bude odehrávat v protektorátní Lipnici roku 1943. Jeho název je „Synchronicita“.
V rámci přípravy na její sepsání bylo nutné nastudovat si něco o běžném životě v Protektorátu, také jsem se ponořil do knihy o tajemstvích druhé světové války, nejvíc mě asi zaujaly pasáže týkající se tajemných „foo fighters“, což jsou zářící koule doprovázející spojenecké piloty při náletech. Dále jsem sáhl po knize amerického laserového fyzika Russella Targa, pojednávající o fenoménu ESP anebo remote viewing. Kdysi jsem ji dostal darem a od té doby mi ležela nečtená v knihovně, nyní jsem usoudil, že by bylo načase to změnit. Také jsem nahlédl do publikace zakladatele analytické psychologie, C. G. Junga, a přečetl si něco o nacistických pokusech na lidech. No a v neposlední řadě jsem se rozhodl, že „doženu“ povinnou četbu a mírně nakouknu do Goethova Fausta.
Jelikož jsem si na začátku tohoto roku naložil na bedra poměrně dost neskromné psací plány, dávám souběžně s prací na Synchronicitě do kupy i synopsi nového dobrodružného thrilleru s prvky sci-fi (což je moje osvědčená klasika). Sáhl jsem po námětu, který jsem měl už fakticky hodně dlouho v šuplíku, napadl mě někdy v roce 2005. Prolog románu se bude odehrávat v roce 1922 během expedice amerického paleontologa Roye Chapmana Andrewse do mongolské poušti Gobi (tehdy byla tahle na dinosauří fosilie bohatá lokalita de facto objevena pro svět, známá je díky objevům např. tarbosaura, protoceratopse, oviraptora anebo tajemného deinocheira), zbytek děje pak budeme sledovat členy české paleontologické expedice, která se v oblasti tzv. Planoucích útesů setká s něčím… děsivým. Kniha se bude jmenovat Červ – takže někteří z vás už možná tuší, kdo bude jejím opravdovým hlavním hrdinou. Ano, je to ten mytický fešáček na obrázku v pravém dolním rohu. Už se fakt těším, až to začnu psát. To bude masakr… :-)
Milí čtenáři, přeju vám krásné Velikonoce, hlavně hodně zdraví a držte se! :-)
