Náměty #2 - Maják
V minulých příspěvcích jsem vás seznámil s námětem, který má pro mě aktuálně nejvyšší prioritu, a to je projekt „Admirál Byrd a tajemná kněžka Vrilu.“ Nyní vám chci představit projekt „Maják“, jehož námět aktuálně též rozpracovávám.
Už pěknou řádku let zbožňuju příběhy o strašidelných lodích. Nejen ve filmovém zpracování (naprosto zbožňuju Loď duchů z roku 2002), ale i v knižním. Velice rád například načítám publikace o Bermudském trojúhelníku a s ním spjatých zmizení lodí. Stejně tak mě fascinují i majáky, protože jsou skvělou kulisou pro nějaké řádně temné vyprávění. Však si to představte: drsná krajina, moře, odloučení… Na tom se dá vystavět skvělý příběh.
Když jsem se před rokem dočetl o zmizení tří strážců majáku na ostrově Eilean Mór, který je součástí Flannanských ostrovů, jež jsou zase součástí skotských Vnějších Hebrid, ihned se mě zmocnilo vzrušení. Protože mi celý ten příběh přišel ohromně nosný. Ne nadarmo také vznikl film, který o prapodivném zmizení pojednává, „Strážci majáku“ s Gerardem Butlerem v hlavní roli. Mě se ale moc nelíbil, já bych si ten příběh představoval jinak. Tak proč ho nesepsat…
Děj knihy by se odehrával v současnosti, kdy by se na maják vydal jeden záhadolog, který by chtěl objasnit to, co se tam kdysi přihodilo (jen dodávám, že ke zmizení strážců majáku došlo v roce 1900) a napsat o tom publikaci. Aby se mohl na příběh lépe soustředit, rozhodně se zůstat na ostrově sám. Brzy toho ale začne litovat… Na Eilean Mór totiž zaútočí silné bouře, venku i uvnitř majáku se dějí zvláštní věci, začínají ho trápit horečnaté noční můry, při nichž se propadá do více než sto let vzdálené minulosti a stává se jedním ze zmizelých strážců majáku, a aby toho nebylo málo, zdá se mu, že se venku v dešti pohybuje cosi podivného, odpudivého a slizkého…
Legenda o zmizelých strážcích majáku však není jedinou záhadou, kterou si vezmu v knize na paškál. Do knihy zapracuji rovnou další čtyři, které se týkají Britských ostrovů. Jednu tu ještě uvedu, a to je záhadná smrt anglické okultistky Netty Fornario.
Netta byla už od svého dospívání okouzlena okultismem, za svůj idol považovala britského spisovatele a okultistu Aleistera Crowleyho. Postupem let mu propadala stále víc a víc. Roku 1929 se vydala na skotský ostrov Iona (který je součástí Vnitřních Hebrid a nachází se asi 230 kilometrů od Eilean Mór), aby zde rozjímala a prováděla okultistické rituály (ze všeho nejvíc se zajímala o víly). Bydlela přitom u jedné ze zdejších rodin. Jednoho dne dospěla k názoru, že už není na ostrově v bezpečí (prý proti ní někdo provedl telepatický útok) a chtěla ho opustit. Rodina, u níž bydlela, se ji snažila uklidnit, navíc ten den nejezdil trajekt. Netta zůstala. Vše vypadalo, že je v pořádku. Tu noc se ale vypravila do temných kopců a vřesovišť ostrova Iona… aby byla o dva dny později nalezena takřka u jedné ze zdejších pravěkých mohyl, mrtvá a takřka nahá, oděná jen v černé peleríně. Příčiny její smrti nebyly dodnes objasněny. Možná zemřela strachy, kdo ví…
Maják bych žánrově zařadil jako mysteriózní thriller/horor, začnu ho psát, buď až dokončím román „Admirál Byrd a tajemná kněžka Vrilu“, anebo ještě v průběhu prací na něm (v případě, že během tvorby proběhne krize a budu si chtít odpočinout u něčeho jiného).
No a příště vám představím další román, jehož námět aktuálně rozpracovávám. V něm se po vzoru Synchronicity opět ponořím do pochmurných vod protektorátu…
