Místa, co si pamatují budou pokračovat!

Před časem jsem se na Facebooku zmínil o tom, že William de Hornet a jeho banda "lovců duchů", kterou jste mohli poznat v Místech, co si pamatují, ještě neřekla poslední slovo. Myslím, že bych to mohl trochu rozvést...

Pro pokračování Míst, co si pamatují jsem se nerozhodl ani tak kvůli zájmu čtenářů a prodejům (ty jsou průměrné), ale kvůli tomu, že mě tahle tematika setsakra baví, stejně tak i historický horor s příměsí fantasy – nové povídky (Rašeliniště a Vlčí jáma) se mi ta psaly prakticky samy. Zároveň mi přirostly k srdci i všechny postavy, nejvíc asi páter Bořek a tajemná zelená dívka Agnes. A navíc se příběhy odehrávají v mé milované Anglii – o důvod víc tedy pokračovat!

 

 

Má to však jeden zádrhel (kde není?). Mám pro psaní jen omezené množství času, takže budu muset některé méně důležité projekty trochu posunout. Například hororový román o skotském ostrově Eilean Mór, kde se před sto lety záhadně ztratili tři strážci majáku. Ale i na ten časem dojde, slibuju.

Co se týče série Místa, co si pamatují (nazvu ji podle úvodní sbírky), napíšu další sbírku, dvě novely a zakončím ji románem.

Sbírka (zatím pojmenovaná nepříliš nápaditě Místa, co si pamatují 2 a nejspíš jí ten název i zůstane) bude opět obsahovat čtyři povídky. První se bude jmenovat Netvor z Maes Howe a bude pojednávat o pohřební mohyle na jednom z orknejských ostrovů, která je doupětem příšery zvané Hug Boy či Hogboon, což je kříženec mezi trollem a zombie. Podle pověstí se často vydává na lov zvířat místních farmářů. Williamova družina se s ním samozřejmě bude muset vypořádat. Následovat bude povídka, která se bude odehrávat na Hornetově hradě v Cumbrii a v jeho blízkém okolí a nakousnu v ní nejen trojúhelník William, jeho žena a Agnes, ale i nějakou tu lokální záhadu. Následovat bude návštěva Wiltshiru, kde se bude muset družina podívat na zoubek Stonehenge, tajemné mohyle Silbury Hill, kruhům v obilí a světlům, měnící noc v den… V poslední povídce pak chci napsat variaci na strašidelný dům, tedy lépe řečeno hrad. A znovu v ní nakousnu i nekromanta, známého z povídky Rašeliniště.

Co se týče novel, tak jedna z nich se bude jmenovat Přízraky Dartmooru. Je tedy asi jasné, kam ji budu lokalizovat. Tamní vřesoviště jsou opravdu opředená mnoha mýty a pověstmi, takže je z čeho čerpat – pro nevěřící doporučuju navštívit webovou stránku Legendary Dartmoor. Navíc tam na konci letošního května strávím pár dní, takže si lokaci vychutnám na vlastní kůži. Už se nemůžu dočkat! Druhá novela se bude jmenovat Ledňáček a točenice. William a Bořek budou doprovázet choť anglického krále Richarda II. Annu Lucembursku na návštěvu za jejím bratrem, českým králem Václavem IV. V zemích Koruny české se zapletou nejen s jeho tajným bratrstvem, ale dostanou se i na stopu záhadě, která obestírá hrad Točník a tajemné jezírko pod jeho hradbami. A na přetřes přijde i tajuplná smrt Václavovy ženy, Johany Bavorské – měl jí prokousnout hrdlo jeden z králových loveckých psů.

Nu a závěrečný román, Hon na nekromanta, konečně rozetne gordický uzel záhady, kterou jsem nastolil v povídce Rašeliniště. Na scéně se opět objeví nekromant a jeho armády nemrtvých. A nepůjde jen o osud Anglie, ale o osud celého světa…

Závěrem ještě časové hledisko: jako první bych chtěl k vydání připravit novelu Přízraky Dartmooru, povede se to nejspíš v roce 2027, zbylá díla pak uvedu na trh s ročním či dvouročním odstupem.